Převodem účtů k ČNB chce ministerstvo financí zpomalit růst státního dluhu a dosáhnout kontroly nad hospodařením vybraných subjektů. Zaměstnanecké pojišťovny ale s postupem nesouhlasí, přijdou o peníze z úroků. Foto: koláž ZD

Vláda: Zdravotní pojišťovny budou muset převést účty k ČNB

Zdravotní pojišťovny budou muset převést účty od komerčních bank do České národní banky (ČNB). Stanoví to novela zákona o rozpočtových pravidlech, kterou včera podle informací vládního webu schválil kabinet. Zaměstnanecké pojišťovny už varovaly, že když přijdou o úroky z peněz na bankovních účtech, budou muset omezit preventivní programy, které hradily právě z úroků. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) se změnou problém nemá, fond prevence z úroků netvoří.

 

Převodem účtů k ČNB chce ministerstvo financí zpomalit růst státního dluhu a dosáhnout kontroly nad hospodařením vybraných subjektů.

„Za nejzásadnější problém považujeme negativní dopad v řádu stamilionů korun každoročně na tvorbu preventivních programů pro pojištěnce,“ řekla ČTK mluvčí největší zaměstnanecké Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Hana Kadečková.

Preventivní fondy zaměstnaneckých pojišťoven tvoří ze zákona úroky z vkladů, pokuty a penále od neplatičů. VZP je zřizována podle odlišného zákona a tvoří fond prevence jen z pokut a penále. Peníze na fondech prevence nemají žádnou souvislost s vybraným pojistným.

Peníze z fondu prevence slouží klientům pojišťoven na příspěvky na očkování, preventivní prohlídky nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, na příspěvky na rovnátka, bezlepkovou dietu, sportovní aktivity či léčebně-ozdravné pobyty pro chronicky nemocné děti.

„Vládním opatřením fond prevence téměř ztratí svůj význam, což je v rozporu i s vládní politikou, která je zaměřena právě na podporu zdravotní prevence obyvatel,“ řekla Kadečková.

Změna podle ní bude mít i další dopady. Pobočky ČNB jsou jen v Praze, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Zkomplikuje se odvádění vybrané hotovosti od klientů, někteří stále hradí pojistné v hotovosti. V současnosti se to řeší odvodem hotovosti do nejbližší pobočky jedné z komerčních bank.

Klienti rovněž ztratí možnost využívat platebních terminálů pro bezhotovostní úhrady pojistného pomocí platební karty. Pro pojišťovny znamená přechod významné investice do úpravy software pro komunikaci s bankou, což bude stát desítky milionů korun. V souvislosti s obesíláním plátců pojistného o změně účtů a nutnou informační kampaní se očekává výdaj pojišťoven přesahující 50 milionů korun, uvedla Kadečková.

Mluvčí Oborové zdravotní pojišťovny Mario Böhme upozornil, že převedením peněz z fondu prevence budou muset omezit i další programy, například motivaci dárců krve, proplácení vakcín novorozenců nad rámec veřejného pojištění, odvykací programy pro kuřáky či příspěvky onkologickým pacientům na kompenzační pomůcky. „Pokud bychom přišli o úroky z peněz na bankovních účtech, jež tvoří zhruba třetinu příjmu fondu prevence, museli bychom naše preventivní programy odpovídajícím způsobem omezit,“ řekl.

Vedoucí odboru komunikace VZP Vlastimil Sršeň řekl, že změna by z hlediska řízení veřejných financí mohla být přínosná. Bude ovšem nutné předem vyjasnit další legislativní a technické podmínky.

Ministerstvo financí očekává, že schválením právní úpravy bude možné centralizovat dodatečných minimálně 50 miliard korun volné likvidity plynoucí z veřejných prostředků, nejen tedy od zdravotních pojišťoven, což by prý představovalo celkovou roční úsporu na úrokových nákladech státního dluhu v řádu stovek milionů až miliard korun.

-čtk-

Podrobněji jsme o tématu psali zde a zde. Komentář ekonoma Jana Skopečka si můžete přečíst zde.