Ministerstvo vnitra pustilo do připomínkového řízení novelu zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních). Návrh novým způsobem upravuje posuzování zdravotní způsobilosti, zejména pak součinnost lékařů a policie při využití nahlížení do Centrálního registru zbraní. Česká lékařská komora se obává zejména zvýšení administrativní zátěže lékařů, hodlá však o zákonu jednat s ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD).

 

V únoru letošního roku třiašedesátiletý muž  zastřelil osm lidí v restauraci Družba v Uherském Brodě a později při zásahu policejní zásahové jednotky spáchal sebevraždu. Událost se stala jedním z impulzů pro změnu zákona o zbraních. Vrah byl totiž držitelem platného zbrojního průkazu, legálně vlastnil dvě zbraně a nebyl zákonný důvod, aby mu byly zbraně nebo průkaz odebrány. Přesto – podle mediálních informací – měli sousedé pochybnosti o duševním zdraví jak jeho samotného, tak jeho manželky.

Bezpečnostní rada státu 23. března vzala na vědomí Analýzu pěti aspektů vyplývajících z událostí v Uherském Brodu, ve které byly identifikovány nedostatky existující právní úpravy v oblasti vydávání zbrojních průkazů. Mezi nimi byly i ty, které se přímo dotýkají práce lékařů.

Mohlo by vás zajímat

Nyní: Chybí informace, proces je zdlouhavý

Držitelem zbrojního průkazu může být jen osoba k tomu zdravotně způsobilá, která netrpí nemocí vylučující zdravotní způsobilost. Každý lékař, který u držitele zbrojního průkazu zjistí nebo má důvodné podezření, že ten pozbyl zdravotní způsobilosti, je povinný jej o tom poučit a oznámit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu posuzujícímu lékaři. Problémem podle předkladatelů zákona ovšem je, že lékař neví, zda je či není konkrétní pacient držitelem zbrojního průkazu. Proto také nemůže v řadě případů informovat posuzujícího lékaře o tom, že pozbyl zdravotní způsobilosti. Policii zase vadí, že nemůže předběžně zajistit zbrojní průkaz a zbraň při podezření na změnu zdravotního stavu

Dalším problémem je, že současná právní úprava umožňuje po určitou dobu, byť omezenou, nakládat se zbraní i osobě, u níž je už existuje podezření, že k tomu není zdravotně způsobilá.  Proces je totiž zdlouhavý: Když má policie podezření, že držitel zbrojního průkazu pozbyl zdravotní způsobilosti, oznámí to posuzujícímu lékaři. Ten pak vydá nový lékařský posudek, jehož stejnopis zašle příslušnému útvaru policie. Poté je zahájeno správní řízení o odnětí zbrojního průkazu. Až když nabyde právní moci rozhodnutí o odnětí zbrojního průkazu, je povinen jeho držitel odevzdat jej spolu se zbraněmi do 10 dnů příslušnému útvaru policie. Do nabytí právní moci ovšem takový držitel zbrojního průkazu disponuje všemi oprávněními dle zákona o zbraních. Může tak zbraň převést na jinou osobou, držet ji, nosit nebo z ní i střílet. A to podle ministerstva vnitra ohrožuje společnost.

Změna: Puzzle registru, lékařů a policie

Nová právní úprava opravňuje lékaře přistupovat k údajům z Centrálního registru zbraní, a to prostřednictvím příslušného poskytovatele zdravotní péče.

Pokud lékař u pacienta zjistí „obvyklé“ změny, které nejsou bezprostředně rizikové, stačí, když se podívá do Centrálního registru zbraní. Když tam pacienta najde, upozorní posuzujícího lékaře. Jestliže by však u pacienta shledal výskyt takového stavu, který by mohl v souvislosti s nakládáním se zbraněmi znamenat přímé ohrožení života, zdraví a případně majetku jiných osob, měl by opět nejprve nahlédnout do registru a pokud tam najde pacientovo jméno, informovat nejenom posuzujícího lékaře, ale i policii. Ta informuje jak dotyčného držitele průkazu, tak posuzujícího lékaře, kterému sdělí i důvody podezření a může ho upozornit i na nutnost vyžádat si určitá specializovaná posouzení (např. z oboru psychiatrie). Policie bude oprávněna vyzvat držitele k odevzdání zbrojního průkazu i zbraně a případně vstoupit do obydlí a tam zbrojní průkaz a zbraně zajistit (nebude-li výzvě vyhověno). Svojí povahou se jedná o předběžné opatření, které bude zrušeno v případě, že pominou důvody jeho použití, tedy až budou rozptýleny pochybnosti o zdravotní způsobilosti držitele zbrojního průkazu.

Také se navrhuje, aby žadatel o vydání zbrojního průkazu nejprve musel absolvovat přezkoumání zdravotní způsobilosti, bezúhonnosti a spolehlivosti a až potom mohl absolvovat zkoušku odborné způsobilosti. „Tato změna by měla zabránit situacím, kdy se zkoušky odborné způsobilosti již zúčastnily osoby trpící psychickými obtížemi, nebo osoby, které nejsou bezúhonné, a to vysloveně za účelem získání příležitosti pro dispozici se zbraní v průběhu praktické části zkoušky,“ píše se v předkládací zprávě.

Nově je umožněno policii zjistit v případech, kdy není jasné kdo je posuzujícím lékařem, totožnost tohoto lékaře od ministerstva zdravotnictví, které je správcem Národního registru poskytovatelů.  (Tento registr je součástí Národní zdravotního informačního systému – NZIS. V této souvislosti upozorňuje Zdravotnický deník, že podle návrhu na změnu zákona o zdravotních službách navrhuje ministerstvo zdravotnictví, aby se správcem NZIS stal Ústav zdravotnických informací, psali jsme o tom zde. Toto bude třeba v obou zákonech, které jsou nyní v mezirezortním připomínkovém řízení, sladit.)

Komora chce mluvit s ministrem

Česká lékařská komora je zatím ve vyjádřeních k navrhované změně zákona opatrná. „Návrh jsme dostali ve čtvrtek do datové schránky, právníci jej analyzují. Obáváme se vyššího nárůstu byrokracie pro lékaře a nejsme si ani úplně jisti přínosem změny zákona. Rádi bychom ale o detailech mluvili s panem ministrem Chovancem, požádáme ho o schůzku,“ řekl Zdravotnickému deníku mluvčí komory Michal Sojka.

Byť to komora nezmiňuje, nelze vyloučit, že se debata povede i o nákladech, které mohou lékařům se zvýšenou byrokracií vzniknout. V důvodové zprávě se pouze zmiňují, bez dalšího vysvětlení, či řešení „náklady na případné absolvování mimořádného vyšetření lékařem.“

Tomáš Cikrt

 

[infobox-cela-sirka]