Denně si zapálí 24 procent Čechů, občas nebo výjimečně dalších deset procent. Prozradil to aktuální průzkum agentury Ipsos a Fakulty sociálních věd UK, který zároveň potvrzuje trend nárůstu žen kuřaček – jen od roku 2012 přibylo denních konzumentek cigaret z 18 na 23 procent. Většina z nich si ovšem uvědomuje, že jde o nevítaný zlozvyk – celých 1,75 milionu kuřáků v ČR by se totiž rádo kouřit odnaučilo, milion ročně to i zkusí. Jenže bez odborného doprovodu je naděje na úspěch víceméně mizivá. Svépomocí se dokáže závislosti zbavit jen zhruba 30 tisíc kuřáků. Lidem, kteří by pomoc při odnaučování uvítali, se nyní rozšiřuje spektrum odborností, u nichž mohou radu nalézt. Poradenství při odvykání od tabáku už nabízí více než stovka lékáren a zapojovat se začínají také zdravotní sestry.

 

„Téměř dvě třetiny kuřáků navštívily během posledního roku svého lékaře. Z nich pouze každý čtvrtý dostal od lékaře doporučení, aby svého návyku zanechal. V porovnání s rokem 2013 došlo je značnému poklesu počtů takto intervenovaných osob, a to z 31 procent na necelých 24 procent. Je tedy zapotřebí udělat hodně práce v oblasti pregraduálního i postgraduálního vzdělávání zdravotníků, aby se počty intervenovaných osob značně zvýšily,“ uvedla na semináři konaném minulý týden v Senátu Hana Sovinová ze Státního zdravotního ústavu.

V současnosti by přitom zdravotníci i podle zákona 379/2005 měli povinně provést krátkou intervenci při každém klinickém kontaktu. Na tu by stačilo pár vteřin – poté, co pacient odpoví kladně na otázku, zda kouří, dostane informaci, že by to dělat neměl, a k ní informační leták. A právě v této situaci by mohly pomoci zdravotní sestry, kterých je u nás sto tisíc.

Mohlo by vás zajímat

„Kdyby edukovaly všechny zdravotní sestry v ČR s úspěšností alespoň jeden vyléčený kuřák ročně, znamenalo by to roční snížení počtu kuřáků o sto tisíc,“ uvádí zdravotní sestra Kateřina Malá ze Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku, podle níž může po zaškolení edukovat každá sestra. Podle ní by intervence měla ideálně tři až pět minut, kdy zdravotník odpoví na pacientovy otázky.

Problém u sester? Dvě pětiny samy kouří

Ačkoliv je takováto intervence nízkonákladová a snadno dostupná, naráží bohužel na problémy. Jedním z nich je fakt, že mezi samotnými sestrami je vysoké procento kuřaček. Oproti 17 procentům kouřících lékařů holduje tabáku 40 procent sester – a zdravotníci, kteří sami kouří, méně intervenují. Léčba závislosti na tabáku, jak ostatně potvrdila data SZÚ, navíc není plošně nabízena. V areálech nemocnic je běžný prodej tabákových výrobků a zákaz kouření tam často nebývá respektován. Jak připouští Kateřina Malá, zdravotníci se v praxi dopouštějí mnoha chyb. Vedle toho, že často nereagují na kuřáckou anamnézu, jejich doporučení nebývá jasné a rozhodné, někdy připouštějí pouze redukci užívání, zlobí se na pacienty, když jim pokus nevyjde, nebo jim vyhazují krabičky cigaret.

„I přesto, že mají sestry k léčbě závislosti na tabáku kompetence a velké výhody oproti lékařům, jsou v ČR v této oblasti často nevyužívány a podceňovány. Důvodem jsou nedostatečné zkušenosti a trénink. Zdravotnické školy ani postgraduální vzdělávání dosud u nás adekvátní praxi sestrám standardně nenabízejí,“ dodává Kateřina Malá.

Lékárníci hlásí první úspěchy v odvykání pacientů

Další odbornost, která může s odvykáním pomoci, jsou lékárníci. Ti začali zavádět centra odvykání v lékárnách v roce 2013 a dodnes podstoupilo certifikovaný kurz odvykání kouření přes 130 lékárníků z více než stovky lékáren.

„Kurz je poměrně náročný a sestává ze tří modulů: teorie na e-learningu, pak dvoudenní školení zaměřené na komunikaci s pacientem, jeho motivaci a nastavení individuálního odvykacího plánu, a třetí částí je stáž v centru pro závislé na tabáku, kde lékárníci získají kontakty a možnost poradit se, případně odeslat pacienty, s nimiž se nevědí rady, do specializovaného centra,“ uvádí lékárnice Vilma Vranová s tím, že výuka odvykání kouření už byla zařazena do běžné výuky na farmaceutické fakultě v Brně. Seznam lékáren, které poradenství poskytují, je k dispozici na webu Lékárníci.cz, případně lze stáhnout i mobilní aplikaci s mapou zařízení.

„Jsme hrdí na rozvíjející se spolupráci s lékaři, kdy například v klinice Agel v Plzni vytížení lékaři posílají pacienty do specializovaného centra v lékárně na poliklinice. Lékárníci z celé republiky už nám hlásí své první vlaštovky – pacienty, kteří s jejich pomocí odvykli,“ dodává Vranová.

Konzultace v lékárně je určena pro ty kuřáky, kteří o pomoc opravdu stojí. Konzultace se provádějí v oddělené místnosti, kde je zajištěno soukromí. Ta první trvá hodinu, kdy pacienti dostanou všechny potřebné informace a připraví se odvykací plán na míru. Základem je přitom zvýšení motivace, bez níž by byl úspěch mizivý. Následující schůzky pak závisí na tom, nakolik chce pacient spolupracovat.

„Chystáme studii a sběr dat, abychom naši činnost, eventuálně efektivitu a účinnost doložili – tedy abychom věděli, kolik lidí přestalo kouřit. Data bychom chtěli použít jako podklad pro jednání se zdravotními pojišťovnami při zavádění kódu pro lékárníka,“ doplňuje lékárník Jiří Dobiáš.

Léky na odvykání zatím jen s příspěvkem pojišťovny

Jak dnes probíhá léčba v některém ze 40 center pro závislost na tabáku? Jde o kombinaci intervence a farmakoterapie. „Léčba by měla být hrazena ze zdravotního pojištění, protože se velmi vyplatí. Máme tři léky první linie nikotin, bupropion a vareniklin, které ale musí být vždy s intervencí – samotné působí jako placebo, ačkoliv je jejich vliv úžasný (první dva zdvojnásobují úspěšnost, třetí ztrojnásobuje). Pokud si je ale pacient vezme s tím, že se stane zázrak, bude zklamaný. Jsou proti abstinenčním příznakům, nikoliv proti kouření. Zdravotní pojišťovny je u nás nehradí, ale řada jich na ně přispívá – například OZP částkou 4000 korun,“ přibližuje Eva Králíková ze Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku s tím, že lék vyjde denně stejně jako krabička cigaret a měl by se užívat alespoň tři měsíce.

Pokud se člověku podaří se závislosti na tabáku zbavit, po roce se u něj snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění na polovinu, riziko iktu se pak vrací na úroveň nekuřáka po pěti až patnácti letech. Po deseti letech bez cigaret se snižuje na polovinu také riziko rakoviny plic a dále rakoviny úst, hrdla, jícnu, močového měchýře, dělohy a slinivky.

Boji proti tabáku je věnován také nedělní Světový den bez tabáku. Ten je letos zaměřen na nezákonný obchod s cigaretami. Světová zdravotnická organizace proto vyzývá členské státy, aby spolupracovaly na ukončení nelegálního obchodu, který se v Evropě pohybuje na cca deseti procentech celkového trhu, a ratifikovaly Protokol k odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky.

Michaela Koubová