Ačkoliv jsou hlasy odmítačů očkování v poslední době hodně slyšet, vypadá to, že Češi konečně – alespoň co se týče klíšťové encefalitidy – začínají přicházet k rozumu. Podle aktuálních dat VZP se totiž letos o příspěvek na očkování proti klíšťové encefalitidě přihlásilo 30krát více lidí než před pěti lety. Ačkoliv zatím do zodpovědných Rakušanů, kteří se chrání ve více než 90 procentech, máme ještě daleko, jen z klientů VZP se zřejmě nechá letos oočkovat přes sto tisíc lidí.
„Lidé v Česku se po letech nevalného zájmu konečně učí očkovat se proti klíšťové encefalitidě. VZP sice přispívá svým klientům na očkování už řadu let, skutečnou vlnu zájmu ale zaznamenala až loni a letos. Zatímco například ještě v roce 2011 si přišlo pro příspěvek na vakcínu proti klíšťovce jen 3 378 pojištěnců VZP, loni už jich bylo 98 144. A aktuální čísla pak nasvědčují dokonce tomu, že letos bude nejspíš překonána magická hranice 100 tisíc očkovaných. Jen od ledna do konce dubna si totiž příspěvek vyzvedlo 36 962 lidí,“ uvádí mluvčí VZP Oldřich Tichý s tím, že za první čtyři měsíce už pojišťovna vyplatila na příspěvcích za očkování proti klíšťatům bezmála 18,5 milionu korun. Největší zájem je tradičně v jižních Čechách, v Praze a na Vysočině.
Pojišťovna přispívá na očkování proti klíšťové encefalitidě částkou až 500 korun. Do boje s klíšťovou encefalitidou se VZP pustila i proto, že je v Česku ve srovnání s jinými zeměmi dlouhodobě nízká proočkovanost. I to je jedním z důvodů, proč ČR zaujala loni se 406 novými případy nemoci první příčku mezi evropskými zeměmi. Například v mnohem větším Německu evidovali lékaři jen 227 nových pacientů. Průměrné náklady na léčbu jednoho pacienta s klíšťovou encefalitidou přitom činily v roce 2013 u VZP více než 14 tisíc korun.
Češi, kteří prevenci podcenili, by si právě nyní měli dávat obzvláště pozor. Český hydrometeorologický ústav totiž na pátek a sobotu předpovídá vůbec nejvyšší stupeň aktivity klíšťat. Doporučuje proto použití repelentu, nevstupovat volně do listnatých a smíšených lesů a pohybovat se pouze po zpevněných cestách. Ráno a večer by se navíc měl člověk zkontrolovat, zda klíště nemá.
Podle odborníka na očkování Rastislava Maďara nejvíce klíšťatům svědčí nepříliš tuhé zimy a mírná vlhká léta. Také to byl podle něj důvod, proč se v roce 2006 téměř zdvojnásobil počet nakažených klíšťovou encefalitidou. Bohatá houbařská sezóna tehdy během chladného a deštivého srpna vylákala lidi do lesů a ve výsledku vedla k nejvyššímu poštu infikovaných za mnoho desítek let.
Klíšťová encefalitida je infekční virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány. Nemoc se může projevovat lehkými bolestmi hlavy a zvýšenou teplotou, ale také prudkými bolestmi, vysokými horečkami, dezorientací či ztuhnutím šíje. Vyloučit nelze ani dlouhodobé následky, jako je ochrnutí, poruchy soustředění, snížení intelektuálního výkonu a v krajním případě smrt.
-mk-
