Málo očkovaných, vysoká vnímavost vůči nemoci a nedodržování základních hygienických pravidel – to jsou hlavní důvody, proč v Praze už pět let stoupá výskyt hepatitidy A přezdívané nemoc špinavých rukou. Za loňský rok bylo hlavním městě hlášeno celkem 247 případů žloutenky A, což bylo z celkového počtu 673 nakažených v Česku číslo mezi kraji vůbec nejvyšší. Zdroj nákazy se většinou nedaří odhalit – původ je znám pouze u pětiny nákaz.
„Jedním z důvodů, který se patrně podílí na zvýšeném výskytu, je to, že i přes stoupající socioekonomickou úroveň nejsou v domácnostech dodržovány základní hygienické zásady jako mytí rukou či správné postupy při přípravě stravy,“ domnívá se Zdeňka Jágrová, vedoucí protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy. Pouze pět procent infikovaných v Praze přitom tvořili bezdomovci a deset procent narkomani.
Celkem 16 obyvatel Prahy si onemocnění zavleklo ze zahraničí, nejčastěji z Ukrajiny a Itálie. V hlavním městě bylo také hlášeno celkem 71 rodinných výskytů. Právě vysoký podíl nákaz v rodině (30 procent) v celkovém počtu hlášených onemocnění lze vysvětlit poměrně velkým počtem vnímavých osob v ČR. To je zapříčiněno nízkou proočkovaností populace a také nízkým výskytem případů onemocnění žloutenkou od 90. let.
„Jedinou specifickou ochranou proti hepatitidě A je očkování,“ zdůrazňuje Jágrová s tím, že se virus dobře šíří v kolektivech. Rodiče by proto měli zvážit ochranu svých dětí očkováním už před nástupem do školky – nejmladšímu nakaženému v Praze totiž nebyl ani rok. Existuje dětská vakcína pro děti od jednoho roku do 15 let a vakcína pro dospělé, obě poskytují dlouhodobou ochranu a není nutné další přeočkování.
Podobně vysokou nemocnost hepatitidy A jako Praha hlásily ještě Plzeňský a Královehradecký kraj. Rozdíly mezi jednotlivými kraji jsou přitom až několikanásobné: zatímco v Praze ve druhé polovině listopadu onemocnělo tolik lidí, že se stav blížil hranici epidemie, ve Zlínském kraji se žloutenka typu A téměř celý rok nevyskytovala.
Virus hepatitidy A se vylučuje stolicí a onemocnění se přenáší znečištěnýma rukama, kterýma mohou být kontaminovány například potraviny či nápoje. Virus ovšem může ulpět a přežívat hodiny až několik dnů například i na hračkách, držadlech MHD či bankomatech.
„V poslední velké české epidemii v 80. letech se nakazilo 33 tisíc obyvatel. Původcem epidemie byly kontaminované jahody, které se použily k výrobě mražených nanuků,“ vzpomíná doktorka Jágrová. „Je to důkaz, že mnohdy dodržování hygienických pravidel nestačí. Virus je velmi odolný a přežije i při teplotách pod bodem mrazu. Po konzumaci kontaminovaného jídla neonemocní jen očkovaný jedinec,“ upozorňuje lékařka.
Nemoc má velmi dlouhou inkubační dobu – většinou se projeví do 35 dní, někdy se ale první příznaky ukáží až do 50 dnů. I to zhoršuje práci hygienické stanice, které se loni podařilo odhalit původce nemoci jen u 20 procent pacientů. „Málokdo z nemocných si dokáže vybavit, kde se minulý měsíc, nebo dva mohl nakazit,“ vysvětluje Jágrová. „Naši nemocní v roce 2014 neuváděli konzumaci stejné skupiny výrobků, ani neuváděli návštěvu stejných stravovacích zařízení, kulturních akcí či fast foodů,“ uzavírá lékařka.
-mk-
