Největší studie penisů všech dob. Mužní právníci častěji prohrávají. Alergie na vodu. Polibek na dobrou noc. Proteiny místo morfia.
Mužské přirození se stalo předmětem největší studie všech dob
Uskutečnili ji v British Journal of Urology International a prozkoumali přitom velikost penisu skoro šestnácti tisíc mužů. Aby výsledky pochopil opravdu úplně každý, je součástí studie obrazová příloha, která velikost přirození srovnává s různými předměty denní potřeby.
Vedle obligátního banánu se tak vědomostí chtivá veřejnost může seznámit třeba s tím, jak velký je průměrně velký penis (mimochodem průměrně velký globální úd měří ztopořený 4,59 palce, což je 11,6586 centimetru) například ve srovnání s kostičkou lega.
Není známo jaké další cíle kromě zviditelnění se tato velkolepá studie měla. Jediným zajímavým faktem je, že vyvrátila různé stereotypy o velikosti pohlavního údu v souvislosti s rasou; i to je ovšem něco, co už jsme slyšeli mnohokrát. Svoje čtenáře si ovšem tato studie jistě najde.
Mužně se projevující právníci u soudu kupodivu prohrávají
Statistika, kterou zpracovali vědci z chicagské a curyšské univerzity ukazuje, že tišeji a vyšším hlasem mluvící právníci mívají ve přích vyšší úspěšnost než ti hluční a s hlubokým témbrem. Studie vzbudila značnou pozornost už proto, že je v naprostém rozporu s dřívějšími zjištěními. Podle nich muži mají tendenci hlasovat třeba ve volbách pro kandidáty s maskulinnějším hlasem, muži i ženy lépe přijímají šéfky s hlubším hlasem a maskulinita hlasu u výkonných ředitelů pozitivně koreluje s velikostí a úspěšností firem.
Výzkumníci z obou univerzit nechali dobrovolníkům zhodnotit projevy právníků před Nejvyšším soudem USA. Poté dobrovolníci odpovídali na to, jak jim řečník přišel důvěryhodný, vzdělaný, inteligentní nebo jak mužný měl hlas.
Když se tyto odpovědi porovnávaly s výsledkem sporu, ukázalo se, že statisticky s úspěchem koreluje pouze maskulinita hlasu – a to negativně. Výsledky není na místě přeceňovat, protože hodnoceny byly projevy jen 60 lidí, každopádně vědci zabývající se lidským chováním mají o čem přemýšlet.
Další příspěvek k podivným alergiím: Přecitlivělost na vodu
Čas od času se ve Zdravotnickém deníku věnujeme popisu opravdu podivných chorob. Mezi nimi by neměla chybět také alergie na vodu, která je lékařskému světu známá právě padesát let.
Velmi vzácné onemocnění aquagenic urticania se projevuje svědivou vyrážkou, puchýři, případně otoky při kontaktu s vodou. Onemocnění postihuje paradoxně ženy, které jsou na hygienu citlivější než muži. Manifestuje se nejčastěji v pubertě, případně krátce po jejím odeznění. Samotný princip onemocnění nebyl zatím uspokojivě rozluštěn. Je možné, že dráždivou reakci nezpůsobuje voda sama, ale toxiny přítomné v horních vrstvách pokožky, které se po kontaktu s vodou stanou dráždivými.
K vyvolání alergické reakce často stačí pár slz nebo několik kapek potu – a ten navíc nelze smýt, protože koupel alergickou reakci ještě zhoršuje.
“Akvagenní kopřivka” není způsobena uvolněním histaminu jako ostatní alergie. Proto nemocným obvykle nepomáhá klasická medikamentózní protialergická léčba. Doporučovány jsou krémy a masti, které vytvoří jakousi bariéru, jež omezí přístup vody ke kůži. Někomu může pomoci také terapie UV zářením. Víc informací o této podivuhodné a nepříjemné alergii se lze dočíst třeba zde.
Lidé, kteří se líbají na dobrou noc, jsou šťastnější
Tvrdí to alespoň další z mnoha více či méně podivných studií, kterými akademická pracoviště zásobují média.
Výzkumu souvislosti líbání se před spánkem s celkovým pocitem štěstí se ve Spojených státech zúčastnilo sedm tisíc lidí a výsledek je jednoznačný. Dvě třetiny lidí uvedly, že když si před spaním se svým partnerem vyměnily polibek, spalo se jim lépe. A právě kvalita spánku úzce souvisí s celkovým pocitem lidského štěstí. Řečeno laicky, ale srozumitelně, pokud se líbáme na dobrou noc, netrápí nás noční můry a vyspíme se do růžova.
V této souvislosti je zajímavý jiný průzkum, podle kterého se lidé před spaním líbají málo. Devět z deseti párů si před usnutím neřekne: miluju tě. Osm z deseti párů si nedá ani letmou pusu a jen jediné procento párů spí tak, že muž leží na zádech a žena ležící na boku má tvář položenou na jeho rameni či hrudi.
Proti bolesti bychom mohli místo morfia bojovat pomocí modifikovaných proteinů
Morfium zabírá proti bolestem velmi spolehlivě. Odvrácenou stránkou jeho vysoké efektivity je ještě vyšší návykovost. A závislost na tomto alkaloidu patří k těm nejtrýznivějším.
V laboratořích SLAC National Accelerator Laboratory amerického ministerstva energetiky využívají rentgenový laser, s jehož pomocí detailně zmapovali strukturu sloučeniny, která je schopná se vázat na opioidní receptor. To je molekula, která v lidských buňkách funguje jako “hostitel” pro morfium.
Nová analgetická sloučenina je v zásadě upravený protein. Podle dosavadních výsledků by měla fungovat jako účinný prostředek proti bolesti a zároveň by na ní neměla příliš intenzivně vznikat tolerance, která nutí uživatele zvyšovat dávky pro dosažení stejného účinku. Pokud bude výzkum této látky úspěšný, mohla by na jejím základě časem vzniknout úplně nová, bezpečnější a přitom účinná kategorie léků tišících bolest.
Ondřej Fér
