Nejdříve jsme viděli rok 2015 pozitivně, po vydání úhradové vyhláška je to ale horší. Tak by se dal shrnout názor zdravotních pojišťoven na hospodaření v letošním roce. Na čtvrtečním zdravotnickém výboru se na tom shodl ředitel VZP Zdeněk Kabátek se šéfem právní sekce Svazu zdravotních pojišťoven Martinem Baladou. Že se ale nemusí obavy pojišťoven vždy naplnit, ukázala prezentace výročních zpráv pojišťoven za rok 2013. VZP tehdy předpovídala výsledek minus pět miliard, nakonec byla ale ztráta pouze miliarda.
„Zdravotně pojistný plán jsme dělali v září a říjnu s ambicí, že po mnoha letech budeme schopni naplnit rezervní fond. Aktuální podoba úhradové vyhlášky ale mění parametry, které jsme vypracovali. Celkem výdaje navyšuje o 1,4 miliardy oproti zdravotně pojistnému plánu. Využijeme všechny nástroje na to, aby plnění plánu bylo vyrovnané, vyhláška se na něm ale podepíše,“ konstatuje Zdeněk Kabátek. „Vyhláška donutila zaměstnanecké pojišťovny sestavit plány deficitně, byť se bude vybírat více prostředků. V plánech se počítá s pozitivní makroekonomickou predikcí, která slibuje navýšení přes deset miliard oproti roku 2014. Pojišťovny mají naštěstí rezervy z minulých let, které budou zužitkovány, a poskytování zdravotní péče pojištěncům by tedy nemělo být ohroženo. Je ovšem otázka, jestli vyhláška nedostane některou z pojišťoven na konci roku do červených čísel,“ obává se Martin Balada ze Svazu zdravotních pojišťoven s tím, že z rezervních fondů zřejmě zmizí miliarda korun.
Protože zatím jsou výhledy na letošní rok víceméně ve hvězdách, chce zdravotnický výbor pozvat zástupce pojišťoven ještě v pololetí, kdy už bude možné opřít se o reálná čísla. Poslanci zároveň při projednávání výročních zpráv pojišťoven za rok 2013 na návrh Ludvíka Hovorky (KDU-ČSL) odhlasovali doporučení ministerstvu zdravotnictví, aby napříště připravovalo úhradové vyhlášky v podobě, která umožní naplnění rezervního fondu VZP.
„Výběr zdravotního pojištění se zlepšuje, ale podle úhradové vyhlášky 2015 půjde většina výdajů za poskytovateli péče. Dává minimální prostor pro naplnění fondů. Jsem přesvědčen, že v době, kdy se systém dostává do lepší kondice, by se fondy naplňovat měly,“ zdůvodňuje Hovorka.
Rok 2013 nebyl tak hrozný, jak se čekalo
Hovorka také jako zpravodaj představil základní údaje z výročních zpráv pojišťoven. Ačkoliv vyhlídky na začátku roku nebyly zářivé, nakonec rok – alespoň pro pojišťovny – tak tragický nebyl. „V roce 2013 se ekonomická situace po krizi postupně zlepšovala. Celkové příjmy ze zdravotního pojištění dosáhly 228,6 miliardy korun, z toho vlastní výběr pojistného činil 172 miliard korun a ze státního rozpočtu šlo 53,7 miliardy korun, tedy 23,5 procenta. Zatímco v předchozích letech příjmy mírně stoupaly, v roce 2013 přišel pokles o půl procenta. Tento pokles mohl být ještě větší, ale Rusnokova vláda schválila na konci roku navýšení plateb za státní pojištěnce,“ uvádí Ludvík Hovorka.
Restriktivní úhradová vyhláška a další úsporná opatření se tehdy dotkla hlavně poskytovatelů lázeňské péče, výdajů na léky na recept či lůžkové péče. „Vyhlášku pro rok 2013 jsme koncipovali tak, aby se systém nezhroutil. Způsobilo to obrovské protesty všech zúčastněných stran – pojišťovny si stěžovaly, že je vyhláška málo restriktivní, a poskytovatelé, že se systém zhroutí, protože je málo peněz – dostali minus pět procent. Systém se nezhroutil, ale stav byl mimořádně nepříjemný, přestože nakonec došlo i k tomu, že se VZP vylepšila a předchozí deficit výrazně zmírnila. V roce 2013 si sáhli na dno jak poskytovatelé, tak pojišťovny – vyhledali poslední zbytky efektivity, pomocí kterých mohli přežít. Je tam ale i třetí hráč, což je stát a poslanecká sněmovna, kteří nastavují množství peněz v systému, a čtvrtý hráč, o kterém se nemluví, a to jsou pacienti. Ti potřebují maximum péče. Jsou ale situace, kdy stát nemůže přilít peníze, protože v systému nejsou rezervy, a je potřeba sáhnout na omezení péče. Jenže mechanismus na omezení péče, který by byl legální, naše legislativa nemá,“ vysvětluje problém poslanec a tehdejší ministr Leoš Heger (TOP 09).
Vroubky pojišťoven a neznalost koaliční smlouvy
Při hodnocení jednotlivých pojišťoven sklidila kritiku Vojenská zdravotní pojišťovna, a to kvůli tomu, jakým způsobem prováděla přes zprostředkovatele nábor pojištěnců. V České průmyslové zdravotní pojišťovně pro změnu proběhla rozsáhlá kontrola NKÚ, která upozornila na údajné zvýhodňování některých poskytovatelů zdravotní péče. Nejslabší pak byly výsledky Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, která z kladného salda 377 milionů korun v roce 2012 spadla v roce 2013 na minus 164 milionů. Právě poslední zmíněná pojišťovna ovšem rozhořčila poslance kvůli jiné věci – nákupu drahých aut pro vedoucí management.
„Máme služební vozidlo Audi za 2,8 milionu. Proběhla zakázka a podávali jsme o tom zprávu ministerstvu zdravotnictví. Hospodaření pojišťovny to neovlivňuje, neohrožuje to ani náklady na zdravotní péči, protože jde o zcela jiný fond. Víc to nemohu komentovat, bylo to schváleno v rámci plánu reprodukce správní radou a na základě toho byla vyhlášena veřejná zakázka,“ musel na výboru vysvětlovat ekonomický ředitel ZP MZ ČR Václav Slovák.
Problém následně mezi poslanci vyvolal debatu o tom, kolik pojišťoven je v ČR potřeba. Řeč přišla i na znevýhodněnou pozici VZP a na výši plateb za státní pojištěnce. Ti totiž tvoří 65 procent všech pojištěnců, ale čerpají celých 80 procent péče. Stát za ně však platí jen zmíněných 23 procent z celého balíku peněz na zdravotní péči.
„V minulosti jsme byli svědky toho, že se platby za státní pojištěnce zmrazily. Od jednoho ze zástupců koalice jsem nyní slyšela, že se platby za státní pojištěnce zvyšovat nebudou,“ rozčiluje se Soňa Marková (KSČM). Šéf zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (ANO) v reakci upozorňuje, že navyšování plateb za státní pojištěnce je součástí koaliční smlouvy. „Nevím, jak je to s koaliční smlouvou, ale je třeba říci, jestli by si ji nemohl pan Babiš přečíst předtím, než začne mluvit do médií,“ domnívá se Marková.
Michaela Koubová
