Kardiologové plzeňské fakultní nemocnice sledují 84 lidí s voperovaným přístrojem na úpravu srdečního rytmu. Díky moderním technologiím mohou lidem ohroženým náhlou srdeční smrtí implantovat automatický defibrilátor (ICD přístroj), který monitoruje srdeční frekvenci a při překročení nastavené kritické hodnoty vyšle do srdce sérii rychlých impulzů, případně výboj. Lékaři zároveň mohou tyto lidi dálkově monitorovat, sledovat činnost jejich srdce a kontrolovat funkčnost přístroje, řekl včera novinářům vedoucí lékař arytmologie kardiologického oddělení FN Plzeň Vlastimil Vančura.
Nejčastější příčinou úmrtí v ČR je onemocnění srdce nebo cév. Část lidí s onemocněním srdce umírá takzvanou náhlou smrtí, tedy do hodiny od vzniku akutních příznaků. Nejčastější příčinou náhlého úmrtí jsou arytmie, kdy srdce přestává čerpat krev. Největší riziko náhlého úmrtí je podle lékařů u lidí po opakovaných infarktech a u osob s postižením srdečního svalu. „Obětí se ale může stát kdokoli, dokonce i osoby, u kterých se ani sebedůkladnějším vyšetřením nepodaří žádnou srdeční chorobu prokázat,“ řekl Vančura.
Zcela eliminovat riziko náhlé srdeční smrti není podle něj možné. Lze ale vyhledat rizikové pacienty a implantovat jim ICD přístroj dřív, než je zástava postihne. „Naším přáním je, abychom do budoucna dokázali podchytit a monitorovat takové pacienty,“ řekl Vančura.
Náhlá příhoda může postihnout i mladé sportovce. Nejednou takový kolaps vedl i ke smrti. Podobnou zkušenost má i jednatřicetiletý Roman Hnát. Ještě loni v létě hrál do té doby zcela zdravý muž závodně futsal, po jednom tréninku náhle ztratil kvůli zástavě srdce vědomí a probudil se až po zhruba dvou dnech v nemocnici. Nyní na jeho srdce dohlíží automatický přístroj. „Cítím se normálně, žiji, větší omezení nemám, vyšel jsem na Sněžku. Jen jsem teď vyměnil závodní sport za rekreační,“ řekl Hnát.
Přístroj hlídá jeho srdce. Kdyby se vyskytly náznaky problému, je možné zasáhnout dřív, než by byl vážněji ohrožen na životě. Přístroj i činnost srdce lékaři na dálku kontrolují. Doma má Hnát jednotku, která bezdrátově komunikuje s implantovaným přístrojem a jednou denně odesílá informace. Monitorování na dálku snižuje počet kontrol u lékaře. Když přístroj zjistí vážný problém, odešle upozornění lékaři e-mailem, SMS nebo faxem.
ICD přístroj se implantuje pod levou klíční kost a vede z něj jedna až tři elektrody do srdce. Podle toho, jak často musí korigovat srdeční rytmus, vydrží baterie pět až deset let. Přístroje na úpravu srdečního rytmu zachránili v Česku život téměř 25 tisíc ohroženým náhlou srdeční smrtí.
-čtk-
