Ministr financí Andrej Babiš na odborářském sjezdu zopakoval různá obvinění, s nimiž už několikrát vystoupil v televizi. Spíše tak předvedl motivační projev, jak ho známe z mítinků hnutí ANO. Foto: Tomáš Cikrt

Babiš se u odborářů pustil do ředitele VZP. Hejtman Běhounek: neví, o čem mluví

Další salvu kritiky na hlavu ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka včera na sjezdu zdravotnických a sociálních odborů spustil šéf státní kasy Andrej Babiš. Na mušku si tentokrát vzal také ředitele největší české zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka. Důvody kritiky jsou stále totožné: netransparentní toky peněz ve zdravotnictví a údajně dlouhé prsty bývalého náměstka ministra zdravotnictví.

 

„Náš zájem je zdravotnictví, kde budou zveřejněny všechny smlouvy mezi pojišťovnami, poskytovateli zdravotní péče a výrobci léčiv. Náš zájem je zvýšit transparentnost hospodaření tzv. přímo řízených nemocnic. Problém je, že tyto přímo řízené nemocnice sice spadají pod ministerstvo zdravotnictví, ale ve skutečnosti je nikdo neřídí. Jak jinak si vysvětlit nechvalně známý případ Nemocnice Na Homolce. Ministerstvo ji řídilo tak, že byla rozkrádaná a její ředitel si ukládal peníze do zlatých cihliček. Ministerstvo zdravotnictví před pár dny poukázalo ve svém auditu na to, že Nemocnice Na Homolce utratila netransparentně 3,4 miliardy korun. V soukromém byznysu by po takových zjištěních nastala personální smršť. U nás člověk za toto odpovědný stále řídí největší zdravotní pojišťovnu v zemi a o slovu rezignace ani neuvažuje,“ řekl odborářům Babiš.

Ministr financí už žádal hlavu Zdeňka Kabátka na jaře. Tehdy prohlásil, že mu Kabátek vadí kvůli tomu, že je nominant ODS. Současný ředitel VZP vystřídal v roce 2012 za vlády Petra Nečase Pavla Horáka. Do pojišťovny přišel z ministerstva zdravotnictví, kde působil od roku 2007 – nejdříve měl na starosti přímo řízené organizace, od roku 2011 byl ředitelem pro ekonomiku.

Babiš také odborářům řekl, že další peníze na zdravotnictví přiklepne jen v případě, že ministerstvo udělá kroky k transparentnímu hospodaření. „Nedávno se probíral ve sněmovně návrh poslance Ludvíka Hovorky na povinné zveřejňování a kontrolu smluv mezi pojišťovnami a poskytovateli péče, což vyvolalo to paniku. Ta podle všeho dorazila i do VZP, kde předseda správní rady Jiří Běhounek bez jakéhokoliv oprávnění jednal s řediteli krajských poboček o tomto zveřejňování a tom, že by smlouvy měly být pod palcem přímo na ústředí VZP. Se současným obsazením ústředí VZP mám silnou pochybnost o prospěšnosti takového řešení. Stejnou paniku vyvolalo, když jsem s kolegy z ministerstva financí jednal s pojišťovnami o tom, aby nám poskytly data o hrazené zdravotní péči jednotlivým nemocnicím, abychom mohli zkontrolovat, jak je nakládáno s veřejnými penězi,“ uvedl Andrej Babiš.

VZP ovšem už smlouvy s poskytovateli zveřejňuje od dubna – momentálně jsou na webových stránkách k nahlédnutí smlouvy se 1100 poskytovateli zdravotní péče. Proti zveřejňování smluv bez souhlasu druhé strany se pak postavila Koalice soukromých lékařů.

Předseda správní rady Běhounek: vicepremiér neví o čem mluví

Jiří Běhounek, hejtman Vysočiny a zároveň předseda správní rady VZP, je přístupem Andreje Babiše zaskočen. „Panu vicepremiérovi by měli radit poradci, kteří něco vědí – vyvolávají jen naprosto zbytečné vlny a takto zdravotnictví nestabilizujeme. Aktivity, které se snažíme učinit na správní radě, jsou o tom, že se pojišťovna za rok a půl vedení pana Kabátka dokázala dostat do černých čísel. Útoky ohledně Homolky jsou naprosto zcestné, protože není nikde žádná indicie, že by do toho byl zapleten. Pan ředitel Kabátek nemůže za to, že byl svého času ředitel všech přímo řízených organizací a musel s nemocnicemi komunikovat. Schůzka s krajskými řediteli byla svolána ředitelem Kabátkem na základě přání několika členů ANO, že nejsou shodné přístupy ke smlouvám v jednotlivých regionech. Hovořilo se o tom, jakým způsobem se propracovat ke sjednocení a možnosti odvolání při smluvních vztazích. O smlouvách a transparentnosti tam nepadlo ani slovo. Materiály dostanou všichni členové správní rady v pondělí na stůl – hovoří se tam o tom, že každý, kdo bude mít zájem o smlouvu a nebude vyřešena na krajské pobočce, by měl mít možnost správního řízení. Nemá to nic společného s návrhem kolegy Hovorky, který chtěl, aby smlouva a její dodatek byla platná až poté, co bude schválena ministerstvem financí a zdravotnictví. To nebylo realizovatelné a všichni odborníci se shodli, že je to scestné a protizákonné. Ustoupil tedy na to, že by chtěl, aby smlouva byla platná, když bude zveřejněná na webu. Za VZP jsme řekli, že nemáme problém, ovšem ostatní pojišťovny zatím nezveřejňují. Nemůžu pochopit, když se tu křičí po transparentnosti, že se tomu brání. Buď tedy pan vicepremiér nemá informace a neví, o čem mluví, nebo je to účel. Já jsem panu Babišovi třikrát nabídl, že se s ním sejdu a vysvětlím mu okolnosti, ale nikdy na mě neměl čas,“ řekl pro Zdravotnický deník Jiří Běhounek.

Babiš by to dělal lépe – přístroje i úhrady  

Pochybnosti Babiš vyjádřil také směrem k ministerské přístrojové komisi, která podle něj neplní svou funkci, či ke způsobu hrazení péče.

„Myslel jsem si, že komise řeší nákup přístrojů komplexně, ale bylo mi řečeno, že rozhoduje jen o jejich umístění – ani neví, za kolik byl přístroj nakoupen. Ministerstvo jen přihlíží, místo aby nemocnice řídilo a zavedlo systém centrálního nákupu prostředků bez zprostředkovatelů a eliminovalo tak kšeftaření manažerů daných nemocnic. Ti si navykli na podivný systém úhrad zdravotní péče, na systém, který je naprosto netransparentní. Pouze je jasné, že nemocnice nedostávají stejné úhrady za stejnou péči. Rozdíly jsou do jisté míry dány historicky, ale ve většině případů jde o lobbing silných hráčů, kteří si přes klientelistické vazby prosadili více peněz. Ministerstvo tomu sekunduje nesrozumitelnou úhradovou vyhláškou, kterou tvoří ministři – lékaři, v mnoha případech bývalí ředitelé fakultních nemocnic. Ví tedy, kam peníze přihrát. Ministerstvo se tak dostává do střetu zájmů, neboť rozhoduje o úhradách mimo jiné pro své přímo řízené nemocnice, podle kterých vyhlášku tvoří. Nelze se pak divit, že ministr, bývalý ředitel FN, dopřeje své nemocnici vyšší příjmy pomocí nejrůznějších koeficientů. Ministerstvo financí by proto mělo mít silnější úlohu ve financování zdravotnictví např. v otázce hospodaření pojišťoven, úhrad péče a podobně. Ministerstvo zdravotnictví nechť se zabývá dostupností a kvalitou poskytované péče. Tak bychom eliminovali nejrůznější podivné vazby mezi nemocnicemi, ministerstvem a pojišťovnami,“ domnívá se Babiš.

Už nevysvětlil, jak by mohlo ministerstvo zdravotnictví garantovat dostupnost péče, bez toho, aby mělo vliv na její úhrady. Ani se nezmínil, jak by chtěl takový zásadní posun kompetencí, prosadit, jinými slovy, zda by chtěl změnit tzv. kompetenční zákon. Ten totiž stanovuje oblasti působnosti jednotlivých ministerstev a ministr Babiš ho už dnes porušuje tím, že si zřídil vlastní netransparentní pracovní skupinu, která čaruje s citlivými daty pojišťoven a připravuje podklady pro činnosti, které ministerstvu financí ze zákona nenáleží (více jsme o tom už psali zde).

V následné diskusi pak některé odborářky kvitovaly Babišovy poznámky o tom, jak managementy nemocnic nic neumí řídit a jak vyhazují peníze oknem za předražené přístroje, či nákup služeb od externích dodavatelů. Nikdo se ho ale z pléna nezeptal, jak chce své vize realizovat v praxi, kolik a jak přesně by ušetřil peněz tzv. levnějším nakupováním přístrojů a jak by tyto peníze převedl na platy. Ani neprozradil, kde by vzal experty například pro přípravu úhradové vyhlášky, kdyby ji měl ve své moci, aniž by se nemusel zase obracet dovnitř zdravotnického rezortu. Vůbec pak bylo zvláštní, že o platech s ministrem financí téměř nikdo nediskutoval.  Ani na jeho podnikání se nikdo nezeptal.

Svatopluk Němeček, který dorazil po Babišově vystoupení, se už půtkami příliš nezabýval a raději mluvil s odboráři o růstu platů a úhradové vyhlášce. Následná diskuse byla bohatá a živá, ale ministr několikrát sklidil celkem slušný potlesk.

„Když jsem nastupoval do vlády, myslel jsem si, že můj hlavní denní chleba budou platové problémy a jednání s odbory. Teď jsem zjistil, že velkou část času věnuji něčemu jinému – propadl jsem iluzi, že jde o to, aby se zdravotnictví nestalo terčem politických bojů, když máme koalici, ale vidím, že realita je jiná. Musím říct, že to zabere spoustu času. Na druhé straně neskupuju polikliniky, takže to mi zase čas dává,“ poznamenal Němeček.

Michaela Koubová, Tomáš Cikrt