Česká resuscitační rada (ČRR) chce prosadit zavedení výuky resuscitace na základních školách. Novinářům to včera u příležitosti Evropského dne záchrany života řekl předseda resuscitační rady Anatolij Truhlář. Podle Truhláře by bylo ideální, aby děti od přibližně 12 let měly každý školní rok dvě hodiny nácviku první pomoci.
„Děti jsou schopné si dobře zapamatovat, co se jim říká a jsou také schopné to šířit i ve svých rodinách. Další důvod je, že většina srdečních zástav vznikne v domácím prostředí a pokud je dítě přítomné, tak může být tím, kdo příbuzného zachrání,“ řekl Truhlář. Podle něj je prokázané, že děti jsou schopné srdeční masáž účinně provádět od 12 let, i menší školáci jsou schopni zavolat linku 155.
Podle Truhláře je při záchraně života zásadní srdeční zástavu rozpoznat, člověk při zástavě ztrácí vědomí a abnormálně dýchá. „V takové situaci je nutné zavolat linku 155, druhý krok je zahájit srdeční masáž, což u dospělých stačí k tomu, aby mozek přežil do doby, než záchranná služba obnoví srdeční činnost,“ řekl Truhlář. Poskytovat umělé dýchání by u dospělých měli pouze lidé, kteří prošli nějakým kurzem.
Odborníci doporučují srdeční masáž provádět frekvencí 100 až 120 stlačení za minutu do hloubky pěti až šesti centimetrů, pokud je na místě více lidí je vhodné se po dvou minutách vystřídat. Srdeční zástava postihuje v Evropě zhruba půl milionu lidí ročně, více než 350.000 lidí nepřežije. Nejčastější příčinou srdeční zástavy je u dospělých onemocnění srdce, u dětí pak tonutí nebo úrazy. „V případě, že člověk nedostane žádnou laickou pomoc, tak je šance přežití velice špatná, dá se říci, že první pomoc počet přežití zvyšuje asi trojnásobně,“ řekl Truhlář.
ČRR včera uspořádala v celé České republice několik osvětových akcí, například v Hradci Králové si resuscitaci vyzkoušely na čtyři stovky školáků. Další akce se konaly například v Praze, Plzni, Třebíči a Písku. V Hradci Králové se akce zúčastnil například i Jan Ulrich, který letos v dubnu resuscitoval svou malou dceru, která spadla nešťastnou náhodou do septiku. „Nevěděl jsem přesně frekvenci u malého dítěte, paní operátorka mi řekla počet stlačení i vdechů a to jsem prováděl, než dcera začala znovu dýchat,“ řekl Ulrich, který považuje za velmi důležité, aby se lidé více zajímali o způsob poskytnutí první pomoci.
-čtk-
